Most Elverhøy musel být postaven z materiálu, který má nízké nároky na údržbu, dobře zapadá do okolní přírody a dlouho vydrží. Volba padla na povětrnostně odolnou vysokopevnostní ocel SSAB 420 ML – ideální materiál ke stavbě mostů. 110 metrů dlouhý most je hotov. Byl vyroben pomocí nejmodernější robotické laserové technologie, jež ve srovnání s jinými technologiemi svařování výrazně snižuje emise oxidu uhličitého.
Most Elverhøy se nachází na státní silnici č. 70 ve městě Sunndal, v centrální části Norska. Je lemován zasněženými horami a klene se nad řekou Driva.
„Driva důležitou řekou pro lov lososů a během stavby jsme tak museli dodržovat určitá omezení. Jednou z hlavních výhod volby povětrnostně odolné oceli byla odpadající nutnost materiál natírat a do řeky tak neproniknou žádné zbytky barvy“, vysvětluje Cato Dørum z Norské správy veřejných komunikací.
Starý most byl příliš úzký a ve špatném stavu; stál na místě od roku 1942 a byl nejvyšší čas jej zbourat a postavit nový. Spojení je důležité. Sunndal je významnou průmyslovou oblastí – mimo jiné se zde vyrábí hliník. Most přes řeku Driva dennodenně využívá řada přepravních podniků.
Norská správa veřejných komunikací hledala vhodný vysokopevnostní materiál – při projektování padla volba na povětrnostně odolnou ocel SSAB 420 ML.
„Konstrukce z povětrnostně odolné oceli SSAB 420 ML představila vysoce pevný materiál s vynikajícími únavovými vlastnostmi. Podařilo se nám snížit objem oceli při zachování vysoké pevnosti. Méně oceli znamená méně přepravních operací, což také snižuje emise oxidu uhličitého“, konstatuje Cato Dørum.
K montáži konstrukce na betonové základy byla použita moderní svařovací technika.
Laserové svařování prefabrikovaných panelů z povětrnostně odolné oceli SSAB probíhalo v norském závodě použitím automatizovaných robotů vytvářejících pevné a přesné svarové spoje. Šetří se tím čas.
„Díky této technologii lze v porovnání s běžnými postupy svařovat rychleji a spoje vykazují vyšší únavovou odolnost. V porovnání s tradičními metodami svařování tak stavba mostu vyjde levněji“, vysvětluje Cato Dørum.
Jedná se o třetí takto postavený most v Norsku. Automatizované robotické svařování bylo využito také při stavbě mostu Frønes a mostu Ya.
Díky této technologii lze v porovnání s běžnými postupy svařovat rychleji a spoje vykazují vyšší únavovou odolnost.
Cato Dørum, norská správa veřejných komunikací
Stavba mostu Elverhøy byla i součástí výzkumného projektu.
„V našem výzkumu jsme se zabývali mimo jiné otázkou, jak vyvinout svařovací a konstrukční metody a zároveň snížit emise oxidu uhličitého. Most Elverhøy sloužil jako pilotní projekt, při němž jsme mimo jiné provedli různé únavové zkoušky, abychom se ujistili, že konstrukce bude dostatečně odolná a stabilní“, vzpomíná Cato Dørum.
Rozhodujícím faktorem při výběru materiálu bylo umístění mostu Elverhøy. Jedinečnou vlastností povětrnostně odolných ocelí SSAB je vlastnost, při níž se na povrchu oceli vytváří ochranná vrstva podobná rzi. Tato patina pak finální konstrukce chrání před povětrnostními vlivy. Díky větru a dešti je ochranná vrstva ještě silnější.
Udržitelná výstavba je čím dál důležitější. Je důležité investovat do materiálů s nižšími emisemi oxidu uhličitého a delší životností.
Povětrnostně odolná ocel nemusí být ošetřována nátěry, což snižuje dopad na životní prostředí a zamezuje průniku částic nátěrových hmot do vodních toků. Ocel lze podle potřeby ošetřit nátěrem, avšak interval mezi přetíráním je dvakrát delší než u jiných druhů oceli.
„Povětrnostně odolná ocel je také udržitelná a vyžaduje méně údržby. Most by měl vydržet 100 let a proto svou důvěru vkládáme právě do povětrnostně odolné oceli SSAB. Materiál vykazuje nižší náklady na životní cyklus, než řada jiných materiálů, a díky svým nízkým nárokům na údržbu pomáhá omezit emise oxidu uhličitého“, připomíná Cato Dørum.
Drsný přirozený vzhled měnící se stárnutím povrchu je výsledkem procesu oxidace. Dochází k němu vystavením oceli střídavě vlhkému a suchému prostředí. Celý proces trvá od dvou do šesti let. Pokud se povrch poškrábe, sám se nově vytvořenou patinou znovu zacelí.
Při stavbě mostů z povětrnostně odolné oceli SSAB je však třeba pamatovat na několik aspektů. Materiál by neměl být vystaven přímému kontaktu se solí.
„Při navrhování detailů mostů je tedy nutné pečlivě přemýšlet. Musí být zajištěn dobrý odvod vody, aby se na ocelovém povrchu nehromadila voda a sůl“, radí Cato Dørum. „Dalším tipem je přidat k tloušťce přídavek na rez, aby byly použité panely o něco silnější než navržené.“
Most Elverhøy byl dokončen v prosinci 2023 a nové dílo slouží naplno dopravě.
„Byla to rozsáhlá a časově náročná práce se spoustou součástí, jež bylo třeba dodat. Se zákazníkem jsme však úzce spolupracovali a vše fungovalo velmi dobře“, vzpomíná Barbro Garen ze společnosti Tibnor.
Cato Dørum přitakává:
„S výsledkem jsme opravdu velmi spokojeni. Byl to efektivní proces s vynikající spoluprací se společností SSAB a dodavatelem – firmou Tibnor. Příště bychom rádi opět stavěli z povětrnostně odolné oceli SSAB a doufáme, že v budoucnu pokročíme o další krok vpřed a začneme stavět z bezfosilní oceli“, uzavírá Cato Dørum.
Použitý výrobek SSAB: povětrnostně odolná ocel SSAB 420 ML
Tloušťka plechu: 8 – 20 mm.
Hmotnost použité oceli: 700 tun
Délka mostu: 110 metrů
Dodavatel: Tibnor
Zákazník: Norská správa veřejných komunikací
Místo: Sunndal, Norsko