Udržitelná výstavba se stává klíčovým aspektem při navrhování konstrukcí a celkové údržbě. Stále častěji jsou požadována přesnější environmentální prohlášení o výrobcích. Tyto dokumenty budou do budoucna představovat klíčový konkurenční rozlišovací prvek. Ekologické výzvy budou také podnětem k aktualizaci konstrukčních předpisů a zavádění optimalizovaných řešení.
Snižování emisí uhlíku vázaného ve stavbách je tedy velkou příležitostí
Mnoho zúčastněných stran v průmyslu si uvědomuje, že kontrola a regulace uhlíku vázaného ve stavbách je zásadním prvkem schopnosti průmyslu reagovat na změnu klimatu. Co přesně je však uhlík vázaný ve stavbách? Podívejme se to podrobněji.
Uhlík vázaný ve stavbách lze definovat jako celkové množství emisí skleníkových plynů (GHG) vyprodukovaných k uvedení stavebního aktiva do provozní fáze. Tyto emise zahrnují těžbu surovin, výrobu, montáž a veškerou související přepravu. Kromě těchto frontálních emisí se do uhlíku vázaného ve stavbách často započítávají i emise z údržby, demolice, likvidace a recyklace. Do celkového rozsahu tedy obvykle nepatří jen provozní emise uhlíku.