Řezání plamenem

Metoda

Kov je nejprve zahříván plamenem, dokud není dosaženo teploty vznícení, která je nižší než bod tání. Palivovým plynem může být např. metan, acetylen nebo propan. Poté se do předehřáté oblasti přivádí kyslík, který reaguje s kovem za vzniku oxidu železa a exotermického tepla. Jde o exotermickou reakci, která doprovází proces řezání. Během hoření se kov okamžitě mění na tekutý oxid železa, který odtéká z řezné oblasti. Zbytky oxidu železa zůstávají na obrobku a tvoří tvrdou strusku, kterou lze odstranit broušením. 

Výběr druhu paliva a volba trysek urychluje proces řezání plamenem, což snižuje náklady na pracovní sílu. Kyslíkový paprsek určuje rychlost řezu a plyn použitý při předehřívání zase ovlivňuje dobu zahájení řezání.

Výběr plynu použitého v procesu závisí na tom, zda jde o ruční nebo mechanizovanou operaci, na typu prováděné práce a na druhu materiálu. Například teplota plamene acetylenu je 3 160 stupňů Celsia, což je ideální pro řezání tenkých plechů a sražených hran. Acetylen je však dražší než jiné plyny a není tak výhřevný. Není tedy vhodný pro řezání větších kovových plechů.

Při řezání malých dílů se v obrobku hromadí teplo dodávané řezacím hořákem a předehříváním. Čím menší je velikost řezaného dílu, tím vyšší je riziko změkčení materiálu. Pokud se pro řezání plechů o tloušťce od 30 mm použije kyslíkové palivo, musí být vzdálenost mezi dvěma řezy dostatečná, aby nedošlo ke ztrátě tvrdosti celého dílu.

Řezání kyslíkem poskytuje více tepla, a tím i vyšší teplotu obrobků, než všechny ostatní metody řezání. Kvalita výsledného povrchu řezu může být vynikající u ostrých horních okrajů, hranatých / plochých površích řezu a ostrých spodních okrajů bez strusky.